|
|
Stavebně technologický projekt Výzkumného centra Fakulty informačních technologií VUT v Brně
Chytková, Monika ; Vlčková, Jitka Laura (oponent) ; Diaz, Yvetta (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stavebně technologickým projektem Výzkumného centra informačních technologií VUT Brno v Brně. Tato práce obsahuje technické zprávy ZS STP, zařízení staveniště, rozpočet, propočet, časové plánování, kontrolní a zkušební plán, návrh mechanizmů, cenovou nabídku, technologické předpisy, environmetální plán a bezpečnost práce pro tuto stavbu.
|
|
|
Vliv stavby Berlínské zdi na trh práce v Západním Berlíně
Novotná, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na západoberlínské hospodářství v období druhé berlínské krize, kdy okolo západní části města vyrostla nepropustná zeď. Práce si klade za cíl zanalyzovat dopady 13. srpna 1961 na pracovní trh Západního Berlína. V 50. letech vládla v Západním Berlíně enormní nezaměstnanost umocněná špatnou hospodářskou kondicí a faktickým nezájmem firem investovat v této části západního Německa. Stavba Berlínské zdi znamenala celou řadu bezprostředních komplikací, ať už se týkaly přerušené dopravy, možného odlivu obyvatel a kapitálu, či především výpadku pracovních sil z Východu. Právě nedostatek pracovní síly, která je pro optimální chod ekonomiky nezbytná, se jevil jako nejpalčivější problém, který se musel bezodkladně začít řešit - v opačném případě by hrozilo zhroucení západoberlínské ekonomiky. Především díky okamžité finanční pomoci spolkové vlády a politickým schopnostem západoberlínského starosty Willyho Brandta se mimo jiné formou různých daňových slev dařilo nejen snižovat nezaměstnanost, ale i nalákat do města nové investory. Již v roce 1962 úřady zaznamenaly plnou zaměstnanost a v Západním Berlíně započalo období rozkvětu, díky kterému se město stalo perlou dávající na odiv možnosti a schopnosti kapitalismu. Z dlouhodobého hlediska tak ve stavbě Berlínské zdi můžeme spatřovat...
|
|
|
Fenomén zdi v mezinárodních vztazích
Hýblová, Kateřina ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tématem této diplomové práce je fenomén zdi v mezinárodních vztazích, cílem předkládaného textu je zejména analýza vybraných hraničních zdí a jejich dopadů na mezinárodní vztahy. První kapitola se týká teoretického vymezení pojmů, které jsou pro analýzu podstatné - hranice a hraniční zeď. Druhá kapitola se zabývá hraničními zdi v historii, kdy je zkoumána realita Velké čínské zdi, Hadriánova valu, československého opevnění a Berlínské zdi. Třetí část poté analyzuje současné hraniční zdi, předmětem zkoumání je zeď mezi USA a Mexikem, bariéra kolem španělských enkláv Ceuta a Melilla a nakonec izraelská bezpečnostní bariéra. Konečně v rámci epilogu je nastíněna problematika "zdí v hlavě".
|
|
|
"Analýza rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize v roce 1961
Procházková, Michaela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Druhá berlínská krize představuje jeden z důležitých mezníků ve vývoji sovětsko-amerických vztahů v průběhu studené války. Berlín byl po druhé světové válce rozdělen do čtyř okupačních zón, tato situace vyústila po vzniku dvou německých států do rozdělení města na západní a východní část. Na konci roku 1958 pohrozil sovětský vůdce Nikita Chruščov západním mocnostem, že podepíše separátní mírovou smlouvu s Německou demokratickou republikou a předá kontrolu nad přístupem do Západního Berlína východoněmeckým orgánům. Následná čtyřstranná jednání okupačních mocností nedokázala nalézt řešení berlínské otázky. Po prezidentských volbách roku 1960 se stal prezidentem Spojených států amerických John F. Kennedy, a zdědil tak berlínskou otázku po svém předchůdci. Bakalářská práce "Analýza rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize v roce 1961" se zaměřuje na dva klíčové momenty ve vývoji krize - první setkání Kennedyho a Chruščova, k němuž došlo ve Vídni v červnu 1961, a uzavření hranic mezi východním a západním Berlínem následované výstavbou berlínské zdi v srpnu 1961. Jejím cílem je analyzovat reakci Spojených států na tyto události za pomoci tří teoretických přístupů - teorie racionální volby, teorie organizačního chování a teorie vládní politiky.
|
|
|
The Impact of the Fall of the Berlin Wall on RAF
Matějková, Nikola ; Renner, Tomáš (vedoucí práce) ; Daňková, Šárka (oponent)
Teroristická skupina Frakce Rudé armády ("RAF"), která od 70. let svými útoky ohrožovala západoněmecké obyvatelstvo a zabila více jak tři desítky lidí, vydala 20. 4. 1998, tedy po 28 letech jejího působení, prohlášení o oficiálním ukončení činnosti. Tato práce se snaží zodpovědět otázku, zda pád Berlínské zdi způsobil definitivní rozpuštění skupiny. Vedle geopolitických změn je třeba zohlednit také státní prostředky bezpečností politiky a názorový rozkol uvnitř skupiny. Geopolitický zvrat v roce 1989 měl na RAF dva negativní dopady. Zaprvé to pro ně znamenalo zničující ideologickou porážku a to i přesto, že tehdejší NDR ani jiný stát východního bloku neodpovídal zcela jejich představám. Druhou ranou pro ně bylo zatčení deseti bývalých členů, kteří se v NDR ukrývali pod falešnou identitou. Ti nakonec podali rozsáhlé výpovědi, aby tak jejich trest mohl být zmírněn. Spolková republika Německo, která doposud úspěchy v boji proti terorismu příliš neoplývala, využila vnitřního oslabení RAF způsobené politickými okolnostmi a zavedla nakonec takové prostředky, které skupinu ještě více destabilizovaly a vedly k rozepři mezi uvězněnými a členy na svobodě. Zatímco jedno názorové uskupení prosazovalo pokračování v násilném boji proti státu, druzí zastávali myšlenku vytvoření jakési "sociální opozice zdola"...
|
|
|
Mediální obraz stavby Berlínské zdi - Rudé právo, The New York Times, The Times
Schneiderová, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz stavby Berlínské zdi - Rudé právo, The New York Times, The Times se zabývá událostmi spojenými s výstavbou Berlínské zdi v roce 1961 a primárně analýzou novinových článků s danou tematikou. Problematika Berlínské zdi je zachycena především před její výstavbou, při stavbě a bezprostředně po ní. V rámci kapitoly "Teoretická východiska" jsou vysvětleny koncepty sloužící jako podklad následné analýzy vybraných deníků. V prvé části práce jsou představeny historicko- politické okolnosti vzniku Berlínské zdi, zejména pak vývoj studené války mezi představiteli Východu a Západu. Samotné analýze tří vybraných titulů předchází narativní rozhovor s pamětníkem a zároveň zahraničním zpravodajem Rudého práva. Jeho výpověď slouží jako ilustrace tehdejší berlínské atmosféry. V rámci analýzy deníků Rudé právo, The New York Times a The Times je kladen důraz na obsah článků, styl prezentace, různorodost témat, tendence a informační hodnotu prezentovaných zpráv. Výstupem analýzy je srovnání všech tří titulů podložené zvolenými teoretickými východisky. Tato práce má sloužit především jako ukázka rozdílnosti v prezentování stejné události různými novinami, a tudíž rozdílnost následného vnímání čtenáři, a jako ukázka propagandistických tendencí komunistického tisku.
|
|
|
Stavebně technologický projekt Výzkumného centra Fakulty informačních technologií VUT v Brně
Chytková, Monika ; Vlčková, Jitka Laura (oponent) ; Diaz, Yvetta (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stavebně technologickým projektem Výzkumného centra informačních technologií VUT Brno v Brně. Tato práce obsahuje technické zprávy ZS STP, zařízení staveniště, rozpočet, propočet, časové plánování, kontrolní a zkušební plán, návrh mechanizmů, cenovou nabídku, technologické předpisy, environmetální plán a bezpečnost práce pro tuto stavbu.
|
|
|
Fenomén Berlínské zdi v mezinárodních vztazích
Hýblová, Kateřina ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je fenomén Berlínské zdi a jeho dopad na mezinárodní vztahy. Jejím cílem je analyzovat pozici německé metropole Berlína v kontextu studené války a soupeření Spojených států amerických a Sovětského svazu. První kapitola se zabývá charakteristickými znaky studené války a specifiky německého prostoru, které sehrály v následujících obdobích zásadní roli. Druhá kapitola se týká již poválečného postavení Berlína a vývoje politik čtyř okupačních velmocí, dále také významu 1. berlínské krize, která byla důležitým mezníkem tohoto období. Třetí kapitola pak analyzuje nejprve události vedoucí ke stavbě Berlínské zdi, především však jejím význam a konkrétní důsledky, a zabývá se také vývojem situace až do pádu Berlínské zdi a znovusjednocení Německa.
|
|
|
Willy Brandt and the German reunification
HAMERNÍKOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce se zabývá životem a politickou činností Willyho Brandta a procesem německého znovusjednocení. Práce popisuje politiku Willyho Brandta v době rozdělení Německa, jeho zahraniční politiku jako spolkového kancléře a jeho nepřímý vliv na pozdější znovusjednocení Německa díky postupnému sbližování se s východním blokem. Zároveň se zabývá vztahy Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky od jejich rozdělení až po jejich znovusjednocení, stejně jako jednotlivými fázemi celého sjednocovacího procesu i událostmi, jež mu předcházely. V neposlední řadě hodnotí také ekonomické a společenské dopady znovusjednocení.
|
host ::
RSS.